Koncert dua Two Voices

 

Byl jsem pozván na koncert. Vstupenky jsem neplatil, ale i když se říká darovanému koni na zuby nekoukej, koukal jsem. Abych se necítil zavázán známkovat jenom příznivě, dám slovo člověku, kterého si nesmírně vážím. Když se objeví v televizi, nebo poznám jeho hlas v rozhlase, jsem ohromený jeho obrovským rozhledem, pamětí a schopností třeskuté analýzy. Je to právě ten příklad „staršího a pokročilého“, který „si nedá pokoj“ :-) Je to publicista, textař a politolog Jan Petránek. O sestavě Two Voices (šansoniérka Jana Rychterová a mezzosopranistka Edita Adlerová) napsal tato krásná slova:

Two Voices

          „V krajině písní a poesie (jsem starý muž, budiž mi proto dovoleno psát to slovo, jak se psávalo za mého mládí, zdá se mi to poetičtější) se na českých luzích a hájích zrodily dvě půvabné orchideje – Jana a Edita. Řadu let těšily – každá zvlášť všechny, kteří je znali, než se setkaly, aby se z nich staly TWO VOICES. Operní pěvkyně Edita a šansoniérka Jana. Je podivuhodné, jak znamenitě se vzájemně obohacují ať pouze s kytarou v citlivých rukou Jany či ještě za doprovodu perfektních houslí Vladimíra  Pecháčka.

         DVA HLASY Jany a Edity jsou okouzlující od počátku svého společného působení hloubkou prožitku, ať zpívají klasické spirituály či velmi objevně sefardské písně. Jejich umění je značně vysoko nad konzumním proudem, který se line z tolika rozhlasových vln.

         Pro jejich repertoár je také požehnáním  textařské mistrovství Jany Rychterové. Je to současná největší česká básnířka, snivá, přemýšlivá i břitce satirická. Její poesie je velmi moderní a její zpěvné verše umí jednou dobře pohladit, jindy šlehnout.“ 

Album Two Voices je zkouškou pro vaši žánrovou toleranci  i ochotu brát s nadhledem  tzv. vážnou hudbu, kterou obě zpěvačky interpretují s vtipnými a „nevážnými“ texty Jany Rychterové.

Večer na prknech divadla Semafor byl odvážnou výpravou za hranice obyčejna.
Další se koná v Semaforu 16.února!

(Jazzík)

Foto: archiv



Komentáře

  1. Lex napsal(a):

    Věřím, že duo Two Voices je skvělé (a krásné, jak vidím).
    Moje jednička je ale Jan Petránek – doporučuji shlédnout a poslechnout:
    http://www.rozhlas.cz/multimedia/videoplayer/?po=465778

  2. Camilla napsal(a):

    Neuměla bych to tak krásně napsat, ale cítím to tak. Byla jsem na jejich vystoupení několikrát, ale nikdy v divadle.Bylo to vystoupení víc komorní v prostředí Salmovské literární kavárny.

  3. Peggy Bundy napsal(a):

    Jsem úplně nejvíc smutná :-) ! Poč jsem to nemohla vidět? Ale pokusím se 16.tého. Jinak jsou obě „baby“ fakt krasavice…Šanzon miluji a určitě je nás hodně, komu chybí. Snad díky těmto krásným a nadaným holkám, vstane i on z popela. Mají můj obdiv a už se budu snažit sehnat i nějakou jejich muziku domů :-) Dík.

  4. Lipka napsal(a):

    Když se baby vyvedou, tak to je opravdu koncert! To je nádhera! Hlasy hladí a ladí, tak jako by po kapkách kapkala krása. Cink! Cink! – Poezie snoubící se s klasickou hudbou. Melodie zní a slova provokují. Slova se vtírají pod kůži svou jednoduchostí, prostotou, svou přirozeností … Hudba i zpěv se tiší, aby v následujícím okamžiku znovu gradovala … slova se ukrajují jak dílky koláče … a znovu ty hrátky s tóny a slovy … a plynule do nové serenády, citlivě, jemným hlasem … s dynamikou, v níž se odráží život, který nebývá lehký .. hledání té správné cesty … a znovu a znovu, hladí, provokují, pohrávají si, preludují …

    Texty, které nejsou falešné, tóny, které nejsou falešné, čistá křišťálová studánka …

    Dámy a pánové, koncert určitě bude stát za to! Bylo by hříchem nechat si jej ujít!
    Tady nepůjde o prémii. Tady nepůjde jen o Money, money, money, …

  5. Millena napsal(a):

    Jsou úžasné !!!!!!!!!!!! A do Semaforu se už strašně těším – i kdyby bych měla jít z konce světa :-) ):-))

  6. Zuzana napsal(a):

    Byla jsem na koncertě. Neznám nic podobného, s čím by se to dalo srovnávat, vím jen, že to byl skvělý zážitek. Hudební lahůdka, krásné baby, báječný humor.

Anketa

Vanilka voní, ale chybí mi na ní...

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Glosář

Velehrad a pouť

Znám Velehrad z televizních přenosů. Chtěl jsem si ho zažít. Skrze álej stánků se vším, co na pouti bývá, jsme se protlačili do chrámu. Cesta k chrámu i místu na nádvoří, odkud se vysílá přenos, je vysypaná  se právě teď zrovna upravuje. Není nad správný timming. Na místa před židlemi pro papaláše jedou lidé na vozíčkách. Znáte ty dojímavé záběry kamer…

Jenže cesta je vysypaná hrubým štěrkem. Vozíčkáři tady mají speciální poutní akci. Ale jak to, že nikoho nenapadlo, že vozík a hrubý štěrk se nekamarádí? Viděl někdo z organizátorů tu křížovou cestu vozíků hrubým štěrkem? Nebo mysleli, že se stačí pomodlit a modlitba přenese vozíky po cestě plné šutrů?

Jazzík

„Mějse“ křtila

Naše kamarádka Iveta Kollertová „Mějsehezky“ vybojovala další vítězství. V prodejně Luxor na Václavském náměstí pokřtila svou první knížku Svlečená do naha. Vanilka byla přítomna! Lipka, Peggy, Camilla, Jazzík a Eliška dokonce až z Liberce, byli svědky Ivetina triumfu!

Ještě jednou gratulace za všechny, kdo nemohli být přítomni!

(jzz)

Existuje český Kevin Costner?

Čtu a nevěřím svým očím – světoznámý americký herec nabízí pro likvidaci ropné skvrny v Mexickém zálivu speciální odstředivky, které vyrábí jeho(!) firma. Hollywoodská hvězda investovala 20 mil dolarů do podniku se svým bratrem – vědcem. Katastrofa na Aljašce je inspirovala a dnes jsou schopni nabídnout zařízení, které prý umí recyklovat 99% procent ropy z hladiny.

Uf!  Máme u nás také někoho takového? Existuje česká hvězda s miliónovými příjmy a s investicemi do něčeho užitečného? Existuje nějaký Leoš Mareš, Michal David nebo jiný superstar, který neutrácí jen za ferrari nebo za bundy z myších ocásků? Zatím tito chlapci a děvčata občas něco utrousí na charitu, ale především soustavně podporují majitele butiků a lepších restaurací. Je mi jedno, za co utrácejí, ale na Kevina nemají.

Asi i proto je ve světě nikdo nezná.

Bořivoj Buřina

Cesta na finanční úřad

Když přijde obálka s pruhem, smrdí to malérem. Policajti, finančák… To druhé mě potkalo nedávno.  Netakticky jsem si počkal až na poslední termín (dřív jako obvykle nebyl čas), telefonicky se domluvil a ve stanovený úřední den vyrazil.


Už předem vytočený, že kvůli zapomenutému podpisu se musím táhnout na  konec Prahy. Vrátný mě poslal do špatného patra. Kleju. Najdu správné dveře. Zamčené. Kleju. Kolem spousta bab, které vcházejí, vycházejí a tváří se jako bych byl obtížný hmyz. Kleju. Dostrkán k jakési šéfové. Kleju. Klepu na dveře… Ve dveřích příjemná starší paní… Zaraženě vykoktám, co potřebuji. Bere jakýsi náhradní klíč, otvírá potřebnou kancelář, pokládá přede mě nepodepsané DPH, usmívá se a prohodí něco o počasí. Omluví se, že jsem chvíli čekal…

Tak pozor! Já jsem sem přišel naštvaný na nesmyslné úřady, neschopné a líné úředníky! A jak mám nadávat a proč bych měl klít? Paní, vy jste mi vzala vodu na můj mlýn? Paní, děkuju, ne to vůbec nevadí, že jsem chvíli čekal! Děkuju mockrát!

(jazzík)

Ad: Bez zákona nereju

Ze stejného pramene pitomostí dnešních pokusů o státní regulaci je včerejší zpráva ČTK o pokutách, které dostávají řidiči starší 60.let za zdravotní potvrzení, které nemají na předepsaném novém formuláři.

Zástupkyně ombudsmana nyní řeší, aby všichni používali formulář nový. Ale nikdo neřeší, zda český občan nebo občanka je v 60 letech opravdu tak zdevastovaný, že musí mít tohle povrzení. Střední délka života se v posledních 20 letetch prodloužila až na evropský průměr, ale my máme od 60 všechny občany podezřele nemocné. Za to mladí motorkáři jsou zdraví…..
Žijeme v zemi, která si myslí, že problémy se řeší novými zákony, na každého občana potřebujeme jednoho kontrolora, právníci ve státní správě celý den jen najímají jiné právníky, aby za ně pracovali. Aby se mohla přijmout účiná opatření při povodních, musí hejtmani vyhlásit stav nebezpečí, protože jinak by starostové nemohli povolat firmy na úklid, museli by vypsat výběrová řízení. Můžou za to jen poslanci? Ne, můžeme za to my všichni, kteří stále fňukáme a voláme, jak to, že stát nezařídil to nebo ono. Jsme nesamostatná společnost, uvyklá spoléhat na úřady a pak na ně nadávat…

(BB)

Průzkumy


Zveřejňované výsledky průzkumů veřejného mínění – zejména pokud jde o volební preference  – považuji za  nedostatečně vypovídající o objektivní  skutečnosti.  Jsou to totiž výsledky ankety mezi specifickou skupinou obyvatel, skupinou, která je ochotna odpovídat na otázky průzkumníků.

Nejsou zjištěny názory protilehlé skupiny obyvatel, kteří z různých důvodů odpovídat nechtějí. Výsledky průzkumů by měly být prezentovány asi takto:

Skupina obyvatel ochotných odpovídat má možná názor XY, za předpokladu, že každý dotázaný řekl pravdu. Názory neochotných neznáme, někteří z ochotných možná lhali, není tedy vyloučeno, že skutečné preference jsou zcela jiné.

Výsledky voleb nakonec ukázaly, že průzkumy volební preferencí byly víceméně k ničemu. Ale v každém případě je to asi dobrý džob.

Jiří Borovský

Červenec
30

Kalendárium