Glosář
Velehrad a pouť
Znám Velehrad z televizních přenosů. Chtěl jsem si ho zažít. Skrze álej stánků se vším, co na pouti bývá, jsme se protlačili do chrámu. Cesta k chrámu i místu na nádvoří, odkud se vysílá přenos, je vysypaná se právě teď zrovna upravuje. Není nad správný timming. Na místa před židlemi pro papaláše jedou lidé na vozíčkách. Znáte ty dojímavé záběry kamer…
Jenže cesta je vysypaná hrubým štěrkem. Vozíčkáři tady mají speciální poutní akci. Ale jak to, že nikoho nenapadlo, že vozík a hrubý štěrk se nekamarádí? Viděl někdo z organizátorů tu křížovou cestu vozíků hrubým štěrkem? Nebo mysleli, že se stačí pomodlit a modlitba přenese vozíky po cestě plné šutrů?
Jazzík
„Mějse“ křtila
Naše kamarádka Iveta Kollertová „Mějsehezky“ vybojovala další vítězství. V prodejně Luxor na Václavském náměstí pokřtila svou první knížku Svlečená do naha. Vanilka byla přítomna! Lipka, Peggy, Camilla, Jazzík a Eliška dokonce až z Liberce, byli svědky Ivetina triumfu!
Ještě jednou gratulace za všechny, kdo nemohli být přítomni!
(jzz)
Existuje český Kevin Costner?
Čtu a nevěřím svým očím – světoznámý americký herec nabízí pro likvidaci ropné skvrny v Mexickém zálivu speciální odstředivky, které vyrábí jeho(!) firma. Hollywoodská hvězda investovala 20 mil dolarů do podniku se svým bratrem – vědcem. Katastrofa na Aljašce je inspirovala a dnes jsou schopni nabídnout zařízení, které prý umí recyklovat 99% procent ropy z hladiny.
Uf! Máme u nás také někoho takového? Existuje česká hvězda s miliónovými příjmy a s investicemi do něčeho užitečného? Existuje nějaký Leoš Mareš, Michal David nebo jiný superstar, který neutrácí jen za ferrari nebo za bundy z myších ocásků? Zatím tito chlapci a děvčata občas něco utrousí na charitu, ale především soustavně podporují majitele butiků a lepších restaurací. Je mi jedno, za co utrácejí, ale na Kevina nemají.
Asi i proto je ve světě nikdo nezná.
Bořivoj Buřina
Cesta na finanční úřad
Když přijde obálka s pruhem, smrdí to malérem. Policajti, finančák… To druhé mě potkalo nedávno. Netakticky jsem si počkal až na poslední termín (dřív jako obvykle nebyl čas), telefonicky se domluvil a ve stanovený úřední den vyrazil.
Už předem vytočený, že kvůli zapomenutému podpisu se musím táhnout na konec Prahy. Vrátný mě poslal do špatného patra. Kleju. Najdu správné dveře. Zamčené. Kleju. Kolem spousta bab, které vcházejí, vycházejí a tváří se jako bych byl obtížný hmyz. Kleju. Dostrkán k jakési šéfové. Kleju. Klepu na dveře… Ve dveřích příjemná starší paní… Zaraženě vykoktám, co potřebuji. Bere jakýsi náhradní klíč, otvírá potřebnou kancelář, pokládá přede mě nepodepsané DPH, usmívá se a prohodí něco o počasí. Omluví se, že jsem chvíli čekal…
Tak pozor! Já jsem sem přišel naštvaný na nesmyslné úřady, neschopné a líné úředníky! A jak mám nadávat a proč bych měl klít? Paní, vy jste mi vzala vodu na můj mlýn? Paní, děkuju, ne to vůbec nevadí, že jsem chvíli čekal! Děkuju mockrát!
(jazzík)
Ad: Bez zákona nereju
Ze stejného pramene pitomostí dnešních pokusů o státní regulaci je včerejší zpráva ČTK o pokutách, které dostávají řidiči starší 60.let za zdravotní potvrzení, které nemají na předepsaném novém formuláři.
Zástupkyně ombudsmana nyní řeší, aby všichni používali formulář nový. Ale nikdo neřeší, zda český občan nebo občanka je v 60 letech opravdu tak zdevastovaný, že musí mít tohle povrzení. Střední délka života se v posledních 20 letetch prodloužila až na evropský průměr, ale my máme od 60 všechny občany podezřele nemocné. Za to mladí motorkáři jsou zdraví…..
Žijeme v zemi, která si myslí, že problémy se řeší novými zákony, na každého občana potřebujeme jednoho kontrolora, právníci ve státní správě celý den jen najímají jiné právníky, aby za ně pracovali. Aby se mohla přijmout účiná opatření při povodních, musí hejtmani vyhlásit stav nebezpečí, protože jinak by starostové nemohli povolat firmy na úklid, museli by vypsat výběrová řízení. Můžou za to jen poslanci? Ne, můžeme za to my všichni, kteří stále fňukáme a voláme, jak to, že stát nezařídil to nebo ono. Jsme nesamostatná společnost, uvyklá spoléhat na úřady a pak na ně nadávat…
(BB)
Průzkumy
Zveřejňované výsledky průzkumů veřejného mínění – zejména pokud jde o volební preference – považuji za nedostatečně vypovídající o objektivní skutečnosti. Jsou to totiž výsledky ankety mezi specifickou skupinou obyvatel, skupinou, která je ochotna odpovídat na otázky průzkumníků.
Nejsou zjištěny názory protilehlé skupiny obyvatel, kteří z různých důvodů odpovídat nechtějí. Výsledky průzkumů by měly být prezentovány asi takto:
Skupina obyvatel ochotných odpovídat má možná názor XY, za předpokladu, že každý dotázaný řekl pravdu. Názory neochotných neznáme, někteří z ochotných možná lhali, není tedy vyloučeno, že skutečné preference jsou zcela jiné.
Výsledky voleb nakonec ukázaly, že průzkumy volební preferencí byly víceméně k ničemu. Ale v každém případě je to asi dobrý džob.
Jiří Borovský
Po zápase Brazilie – Pobřeží slonoviny mě ale rozhodil jeden z fotbalových expertů ve studiu ČT.
Nahrávání ...
Pane Krůto,
jednomu/jedné pisateli/pisatelce jsem zde připomínal plytkost, simplicitu jejích grafomanských děl. Čertila se až hrůza, zato stračila, že bude psát ještě více, pilněji než dotehdy.
Už jsem na ni dále nereagoval, takže jsem ji ani nenapsal, co jejímu psaní, podle mého názoru, chybí, i kdyby používala jak chtěla exaktní údaje, třebaže nepoužívala.
To, co ji chybělo, byla MOUDROST. Chtěl jsem ji to napsat, ale už (chválabohu) nepíše. Tak to píšu Vám.
I kdybyste ve svých článcích nepoužíval exaktní údaje, ověřené informace, kdybyste jak chtěl fabuloval, to co Vás od ní odlišuje, je mj. skutečnost, že z každého článku, který kde zavěsíte, ta moudrost překypuje.
Dík! A tak mě maně napadá, kdo je vlastně krůta?
Držím palce. Lex
Pro Lexe
Krůta domácí je po pštrosech největší domestikovaný pták. Moderní plemena krůt jsou výrazně větší než jejich divocí předkové a většina komerčně chovaných krůt má bílé peří, ačkoli existují plemena s peřím bronzovým a černým. Na světě je přibližně 124 miliónů domácích krocanů [1].
Krůta domácí je chována zvláště pro maso, které má vysoký podíl bílkovin ve svalovině a naopak méně tuku.
Historie
Domestikace krocana divokého byla zahájena už před 3000 lety ve Střední Americe Aztéky a indiány. Krocani byli chováni pro maso, kosti k výrobě nástrojů, kvůli ozdobnému peří a v neposlední řadě jako obětní zvířata. Krocan domácí byl vyšlechtěn z divokého druhu krocana. Do Evropy byli poprvé přivezeni Španěly kolem roku 1519, tedy krátce po objevení Ameriky[1].
Chov krůt v Česku
V roce 2004 bylo v Česku chováno kolem 816 tis. kusů krůt a spotřeba krůtího masa se pohybovala kolem 2 kg/obyv/rok.
Ve velkochovech se krůty vykrmují v halách na podestýlce, výkrm samců a samic bývá oddělený, protože krocani se vykrmují déle, dosahují dvojnásobné jateční hmotnosti a mají lepší konverzi krmiva než krůty.
Biologie
Vzhled
Krůta domácí se vyznačuje výrazným pohlavním dimorfismem, který je závislý na typu plemene. Samec, nazývaný krocan, je větší a na hlavě barevnější. Jeho tělo je kulovitého tvaru, zatímco tělo samice – krůty má tvar spíše kuželovitý. Samec se výrazně liší od samice nápadnými kožními výrůstky na hlavě a krku, jedná se zejména o dlouhý lalok pod krkem a na horní části zobáku. Na ocase má dlouhá široká pera, která roztahuje do velikosti vějíře[1]. Samice má pod krkem pouze tenký lalok připomínající spíše blánu, zobák je špičatý bez výrostků.
Rozmnožování
V toku samec spouští křídla až k zemi, hlavu a krk tlačí dozadu a pomalým strnulým krokem chodí po tokaništi. Ozývá se přitom známým hlasitým hudrováním. Krocaní kohouti jsou velmi bojovní a často spolu zápasí tak, že jeden ze soků zaplatí souboj životem. Tuto vlastnost mají od krocanů divokých, kteří se takto prali o potravu[1].
Potrava
Mladí krocani se živí různým hmyzem, drobnými měkkýši atd[1]. – obecně se tedy dá shrnout, že se živí potravou smíšenou.
(Zdroj: Vikipedie)
Příjmení „Krůta“
Pochází ze staročeského slova „kruta“ s významem houžev. Máčené smrkové větvičky, kterými se svazovaly klády do vorů.
Jan Krůta ml. – syn, sportovní redaktor Práva
Jan Krůta st. – otec, profesionální inkoust, http://www.jan-kruta.cz, http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-kruta.php
Jan Krůta
„Domestikace krocana divokého byla zahájena už před 3000 lety ve Střední Americe Aztéky a indiány.“
Obávám se, že se vyskytovaly a stále ojediněle vyskytují případy, kdy jsou činěny pokusy o domestikaci prostřednictvím svatby. Libo krocana či krůty. Někdy i cestou jiných (např. pracovních či podobných) aktivit.
Většinou se tyto aktivity míjejí účinkem. Tedy, míním já.