Kdo si hraje, nezlobí: Hrajte kuličky!

kuličkykuličky1kuličky2

Hrajte kuličky, říkám pomatencům, co propadli golfu, protože se tak cítí být „in“. Golf jsou kuličky pro snoby… Opravdovým golfistům neříkám nic, protože bych si do svých sportů taky kecat nenechal.

Ve skutečnosti u mne kuličky jsou někde blízko Járovi Cimrmanovi. Ale protože mám blíž k Járovi Cimrmanovi než ke snobům, podíval jsem se na jednu webovou adresu a pookřál jsem. Pookřejte taky a – hrajte kuličky.

Historie hry

Napadlo vás někdy, že kuličky patří mezi nejstarší (ne-li úplně nejstarší) sporty vůbec?

Kuličky skutečně patří mezi nejstarší sporty v historii lidstva. Potvrzují to archeologické nálezy – například ve starověkém Egyptě byly v hrobkách nalezeny kuličky vyrobené z oblázků. Stejné nálezy byly zaznamenány v aztéckých pyramidách či na pohřebištích původních obyvatel severní Ameriky, které se datují do roku 100 před n. l. Nejstarší nalezená kulička pochází z Egypta a datuje se do roku 3000 let před n. l.

Britské Marble Museum (Muzeum kuliček) má ve svých sbírkách kuličky z Kréty, které pocházejí z období mezi 2000 – 1700 let před n. l.

V dobách starověku se kuličky těšily největší oblibě na území Římské říše. Kuličky svého času hrávali i Caesar či Romulus Augustus.

V Německu zaznamenala tato hra velký rozmach kolem roku 1500. V dobách, kdy ještě nebyly asfaltové silnice, herní vášeň obyvatel Norimberku došla tak daleko, že roku 1503 místní koncil musel vydat nařízení, přikazující hrát pouze mimo město.

V Anglii se staly kuličky populárními v době vlády Elizabety I (1533 – 1603). Říká se, že tehdy 2 muži bojovali o přízeň jedné ženy. Po mnoha různých kláních o vítězi rozhodla právě hra v kuličky. Možná že právě díky těmto mužům se od roku 1588 až do dnes pořádají v Tinsley Green turnaje teamů ve hře Ringer. Tato tradice nakonec přerostla až v teamové mistrovství světa v této hře. Turnaje pořádané v Tinsley Green jsou nyní nejstarší pravidelně pořádanou sportovní akcí ve Velké Británii.

Kuličky si našly i své sběratele. V tomto směru se těší největšímu zájmu ve Spojených státech, kde existuje mnoho sběratelských klubů. Některé ručně vyráběné kuličky se prodávají v řádech stovek dolarů za kus.

Výroba kuliček

Dříve se hrávalo s kuličkami vyrobenými nejčastěji z oblázků, jílu, kostí či mramoru. Právě mramor dal pravděpodobně kuličkám jejich název v angličtině (marble = anglicky mramor, marbles = anglicky kuličky). V novodobější historii se setkáme spíše se skleněnými kuličkami. Někteří historici tvrdí, že jako první se začaly vyrábět v Benátkách. Většina jich však připisuje prvenství továrně z německého městečka Lauscha založené roku 1590 Christoffem Müllerem a Hansem Greinerem.

Okolo roku 1846 německý sklář z této továrny Elias Johann Christoph Simon Carl Greiner vynalezl speciální kuličkové nůžky, díky nimž se výroba skleněných kuliček značně zjednodušila. V roce 1902 Martin F. Christensen, původem Dán, který roku 1867 emigroval do Spojených států, sestrojil revoluční stroj na výrobu skleněných kuliček. Zatímco dříve se kuličky vyráběly manuálně, strojová výroba umožnila vyrábět kuličky opět ještě rychleji s nižšími náklady. 24. října 1905 si dokonce nechal tento stroj patentovat. Až do roku 1917 byla jeho firma schopna vyrábět až milion kuliček měsíčně. V prosinci roku 1917 bohužel musel ukončit svou činnost kvůli mnoha studeným zimám, které způsobily vyčerpání ložiska zemního plynu. Firma již nebyla nikdy znovu otevřena.

Největším současným výrobcem kuliček je firma Vacor z Mexika. Ve svých začátcích sice vyráběla hliněné kuličky, ale od roku 1934 přešla na výrobu skleněnek. Dnes vyrábí až 12 milionů kuliček denně a vyváží je do 40 států světa. U nás patří jejich kuličky mezi profesionálními hráči k nejoblíbenějším.

Novodobá historie kuliček ve světě

V Anglii a USA se těší oblibě hra Ringer. Hráči se v ní snaží velkou kuličkou vycvrnkávat menší kuličky ven z kruhu. Již zmiňovaný turnaj v Tinsley Green se stal v 20. století mistrovstvím světa v této teamové hře. Ve Spojených státech se tato hra prosadila na individuální úrovni. Každoročně se zde koná Mason Cup, asi nejprestižnější kuličkový turnaj v USA. Již od roku 1922 se ve městě Wildwood v New Jersey pořádá National Marbles Tournament, kde soutěží pouze děti.

V kontinentální Evropě vždy byla populárnější hra do důlku. S různými pravidly, avšak v porovnání s Ringer s mnohem podobnějšími těm našim, se již desítky let hraje v Nizozemí a Německu.

Novodobá historie kuliček v ČR

Novodobá historie kuliček se začíná psát na podzim roku 1998. Tehdy byla uspořádána série 4 turnajů, které se hrály podle pravidel, jak je známe dnes. O rok později, v srpnu 1999, byl založen Český kuličkový svaz. Vznikl o několik týdnů dříve, než Německý kuličkový svaz (Deutsches Murmelrat), a tak i přesto, že v Německu se hrají turnaje mnohem déle než u nás, drží Česká republika v tomto směru prvenství.

Ze začátku se hrálo pouze v místě založení Českého kuličkového svazu – na hřišti v Kralupech nad Vltavou. Rozšíření tohoto sportu však na sebe nenechalo dlouho čekat. Časem v termínové listině přibývaly turnaje i v jiných městech středních Čech a později i v dalších krajích. Kuličky se tak postupně staly celorepublikovým sportem.

V roce 2002 se v České republice uskutečnil první mezinárodní turnaj Czech Open. V následujících letech se uskutečnily ještě 2 ročníky. Na ně navázalo další prvenství Českého kuličkového svazu na mezinárodním poli – uspořádání historicky 1. mistrovství světa v individuální hře. Zatímco mistrovství světa v kolektivní hře Ringer se pořádá desítky let, individuální hra na svůj vrcholný šampionát zatím čekala.

Kuličkové turnaje, které se konají v nejbližší budoucnosti:

24.06.2010
Konst.lázně
26.06.2010
Praha
27.06.2010
Konst.lázně
10.07.2010
Odolena Voda
17.07.2010
Praha – Petřín

Jazzík


Upraveno podle www.kulicky.com



Komentáře

  1. Ivana napsal(a):

    Milovala jsem hraní kuliček,ty krásné důlky…
    Ale teď bych potřebovala dva pomocníky,kteří by mne uložili na koleno a potom zvedli.Krok bych udělala sama.(A u golfu by mi stačil jen jeden na tahání báglu s holemi.)

  2. aldamajda napsal(a):

    Bílé, zelené, červené, hnědé, modré, duhové… Městské parky pomalu ožívají, osychající lavičky a první teplé sluneční paprsky lákají k posezení. Nastává hemžení. Školáci, předškoláci, kluci a holky vyvíjí horečnou činnost. Hledá se doma, hledá se v parku, u vybraného místa stojí hlídky. Vybírají se ti nejzkušenější a jsou pověřeni těžkým úkolem. Vyhloubit důlek! Správně hluboký, správně široký. Ano, Jaro je zpět a s ním i kuličkovaná, cvrnkaná, kuličkové závody. Nalezené hadrové pytlíčky stahované tkaničkou jsou podrobeny kontrole, barevné kuličky spočítané, zásoby doplněné a loňské výhry skleněných duhovek roztříděné podle velikostí. Chvilka pošťuchování, bude se hrát cvrnkaná nebo kuličkovaná s rozhozem, kdo s jakou barvou, zopakovat pravidla a může se začít. Babičky a dědouškové vyhřívající se s rukama v klíně na lavičkách tiše čtou v knize života a neruší je ani halas mládeže. Tatínkové a maminky klidně čtou své noviny a knihy protože vědí… Vědí, že v této jarní době se nemusí o své děti strachovat. Důlky jako magnety drží děti u sebe. Ale jen tak dlouho než jaro, to neposedné jaro rozkvete a nabídne nová barevná městská dobrodružství. Zatím však hliněné i duhové skleněnky září ve zlatém slunci stejně jako září vzpomínky… na mládí.

Anketa

Vanilka voní, ale chybí mi na ní...

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Glosář

Velehrad a pouť

Znám Velehrad z televizních přenosů. Chtěl jsem si ho zažít. Skrze álej stánků se vším, co na pouti bývá, jsme se protlačili do chrámu. Cesta k chrámu i místu na nádvoří, odkud se vysílá přenos, je vysypaná  se právě teď zrovna upravuje. Není nad správný timming. Na místa před židlemi pro papaláše jedou lidé na vozíčkách. Znáte ty dojímavé záběry kamer…

Jenže cesta je vysypaná hrubým štěrkem. Vozíčkáři tady mají speciální poutní akci. Ale jak to, že nikoho nenapadlo, že vozík a hrubý štěrk se nekamarádí? Viděl někdo z organizátorů tu křížovou cestu vozíků hrubým štěrkem? Nebo mysleli, že se stačí pomodlit a modlitba přenese vozíky po cestě plné šutrů?

Jazzík

„Mějse“ křtila

Naše kamarádka Iveta Kollertová „Mějsehezky“ vybojovala další vítězství. V prodejně Luxor na Václavském náměstí pokřtila svou první knížku Svlečená do naha. Vanilka byla přítomna! Lipka, Peggy, Camilla, Jazzík a Eliška dokonce až z Liberce, byli svědky Ivetina triumfu!

Ještě jednou gratulace za všechny, kdo nemohli být přítomni!

(jzz)

Existuje český Kevin Costner?

Čtu a nevěřím svým očím – světoznámý americký herec nabízí pro likvidaci ropné skvrny v Mexickém zálivu speciální odstředivky, které vyrábí jeho(!) firma. Hollywoodská hvězda investovala 20 mil dolarů do podniku se svým bratrem – vědcem. Katastrofa na Aljašce je inspirovala a dnes jsou schopni nabídnout zařízení, které prý umí recyklovat 99% procent ropy z hladiny.

Uf!  Máme u nás také někoho takového? Existuje česká hvězda s miliónovými příjmy a s investicemi do něčeho užitečného? Existuje nějaký Leoš Mareš, Michal David nebo jiný superstar, který neutrácí jen za ferrari nebo za bundy z myších ocásků? Zatím tito chlapci a děvčata občas něco utrousí na charitu, ale především soustavně podporují majitele butiků a lepších restaurací. Je mi jedno, za co utrácejí, ale na Kevina nemají.

Asi i proto je ve světě nikdo nezná.

Bořivoj Buřina

Cesta na finanční úřad

Když přijde obálka s pruhem, smrdí to malérem. Policajti, finančák… To druhé mě potkalo nedávno.  Netakticky jsem si počkal až na poslední termín (dřív jako obvykle nebyl čas), telefonicky se domluvil a ve stanovený úřední den vyrazil.


Už předem vytočený, že kvůli zapomenutému podpisu se musím táhnout na  konec Prahy. Vrátný mě poslal do špatného patra. Kleju. Najdu správné dveře. Zamčené. Kleju. Kolem spousta bab, které vcházejí, vycházejí a tváří se jako bych byl obtížný hmyz. Kleju. Dostrkán k jakési šéfové. Kleju. Klepu na dveře… Ve dveřích příjemná starší paní… Zaraženě vykoktám, co potřebuji. Bere jakýsi náhradní klíč, otvírá potřebnou kancelář, pokládá přede mě nepodepsané DPH, usmívá se a prohodí něco o počasí. Omluví se, že jsem chvíli čekal…

Tak pozor! Já jsem sem přišel naštvaný na nesmyslné úřady, neschopné a líné úředníky! A jak mám nadávat a proč bych měl klít? Paní, vy jste mi vzala vodu na můj mlýn? Paní, děkuju, ne to vůbec nevadí, že jsem chvíli čekal! Děkuju mockrát!

(jazzík)

Ad: Bez zákona nereju

Ze stejného pramene pitomostí dnešních pokusů o státní regulaci je včerejší zpráva ČTK o pokutách, které dostávají řidiči starší 60.let za zdravotní potvrzení, které nemají na předepsaném novém formuláři.

Zástupkyně ombudsmana nyní řeší, aby všichni používali formulář nový. Ale nikdo neřeší, zda český občan nebo občanka je v 60 letech opravdu tak zdevastovaný, že musí mít tohle povrzení. Střední délka života se v posledních 20 letetch prodloužila až na evropský průměr, ale my máme od 60 všechny občany podezřele nemocné. Za to mladí motorkáři jsou zdraví…..
Žijeme v zemi, která si myslí, že problémy se řeší novými zákony, na každého občana potřebujeme jednoho kontrolora, právníci ve státní správě celý den jen najímají jiné právníky, aby za ně pracovali. Aby se mohla přijmout účiná opatření při povodních, musí hejtmani vyhlásit stav nebezpečí, protože jinak by starostové nemohli povolat firmy na úklid, museli by vypsat výběrová řízení. Můžou za to jen poslanci? Ne, můžeme za to my všichni, kteří stále fňukáme a voláme, jak to, že stát nezařídil to nebo ono. Jsme nesamostatná společnost, uvyklá spoléhat na úřady a pak na ně nadávat…

(BB)

Průzkumy


Zveřejňované výsledky průzkumů veřejného mínění – zejména pokud jde o volební preference  – považuji za  nedostatečně vypovídající o objektivní  skutečnosti.  Jsou to totiž výsledky ankety mezi specifickou skupinou obyvatel, skupinou, která je ochotna odpovídat na otázky průzkumníků.

Nejsou zjištěny názory protilehlé skupiny obyvatel, kteří z různých důvodů odpovídat nechtějí. Výsledky průzkumů by měly být prezentovány asi takto:

Skupina obyvatel ochotných odpovídat má možná názor XY, za předpokladu, že každý dotázaný řekl pravdu. Názory neochotných neznáme, někteří z ochotných možná lhali, není tedy vyloučeno, že skutečné preference jsou zcela jiné.

Výsledky voleb nakonec ukázaly, že průzkumy volební preferencí byly víceméně k ničemu. Ale v každém případě je to asi dobrý džob.

Jiří Borovský

Září
5

Kalendárium