Vanilka

Pro všechny, kteří ještě neztratili hlavu.


Žíznivý anděl

V rubrikách: Literární dokořán

V. Stibor | 25.6.2010 11

Přiletí-li anděl strážný, posedí se mnou za stolem; může s ním mluvit každý, než prolnou s osudem

chrpy vysoko na stráních i lásky schoulené v pozadí; mateřská znaménka na pažích lehce nás v přítmí prozradí. Staccato křídel nad hlavou smekne před řekou Vltavou; vodu nabírá dlaní. Zraní mě samotou; tu pramenitou odepíše z daní.

facebook twitter e-mail

Jak to vidíte vy?

  • Buďte první, kdo vloží komentář.

Co si o diskusi myslíte?

Komentáře k diskusi mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se Zaregistrovat se

Další články od autora

  • Probouzení Svádí mě sny z podvečerního předsálí, dosahují na okraj morény, než se převrátí a začnou mraky cupovat; nebeskou řeku s bílými prameny …

    | 5.7.2010 0

  • Dokdy vydržíme? Musíme vydržet, i kdybychom si měli jazyk překousnout; nezbývá nám většinou nic jiného; zatneme zuby nehty a nepustíme, než se všechno, co nás…

    | 3.7.2010 0

  • Vorařská Vem tě ďas, v dobrém vzpomínej; sázím na přesčas, na chirurgický diadém. Vykrajuje z tvé tváře jablka zlaté renety, z půlnočního breviáře …

    | 30.6.2010 0

  • Chrpy Čas se slepým ramenem velkoryse přidá špetku soli; nazítří se obejmem v ohnivém předpokoji. Chrpy střásají slunce, nakonec vymění si roli; …

    | 28.6.2010 0

  • Cesta k dětskému domovu Umiňoval si, že o své nové práci nebude mluvit, nezmíní se o ní ani v hospodě, kam chodíval čas od času svátečně si posedět a vypít ty dvě tři točený…

    | 17.6.2010 0

  • Souznění Až zvednu vrchní desku klavíru, bezděčně oněmím; náruč přitisknu ke jménu, o přítmí se rozdělím v gotickém atriu, kde víno dopíjím a tvář…

    | 13.6.2010 0

  • Nepozvaní Nepozvání jsou jak tělo bez duše; na náhorní planině se přibližují k lidem, berou vše. Nenechají se zastavit, zdánlivě stojí na místě, …

    | 11.6.2010 0

  • Kdyby Bral bych dokonce tvé sny, chrám popínavých rostlin; z něhy jsem odlil kotvy protkané trsy bodlin. Trhal jsem hrsti ocúnů, padající nebe…

    | 6.6.2010 0

  • Probuzení ženy Jak to děláš, moje paní, nemohu tě přikrýt dlaní. Vždycky z tebe něco kouká, noc se svlékne, potom brouká. Zavrní, promne oči, uvnitř…

    | 2.6.2010 0

  • Roztleskávačka Odkud pochází? Ze záhrobí nebo olizuje břehy řeky Styx? Myslí i na nás, když s nájemníky mění celý byt? Rozhází pokojíček s hračkami nebo…

    | 31.5.2010 0

  • Na cestě ke tvému moři Noc dopíše kapitolu, nad ránem vzbudím nosiče, ledopádem dolů opustím hlediště; narychlo vyměním jištění, titanové skoby, záchytná lana, …

    | 28.5.2010 0

  • Trnutí Už jsem přežil tři své smrti; ani z jedné mi nebylo dobře. První mě zastihla na lodi za mořské bouře nedaleko Lošinu. Ale nakonec se…

    | 18.5.2010 0

  • Antismrt Jméno smrti odlévá z nerostů a pak se vrtí na chvostu. Kope kolem sebe, černého koně pobízí; než sesedne, ruku si roztříští o skalpy…

    | 8.5.2010 0

  • Ranní ohlédnutí Jen v bolesti jsme si rovni – a také chvilku v pravém poledni, kdy křičím na stín: mrcho stará, ještě nemáš dost, tak poklekni! Jen v…

    | 2.5.2010 0

  • Léčba maminkou Musím se přiznat. Mám ji moc rád a vděčím jí za mnohé. Mám na mysli maminku mé ženy, vlastně tchýni. Proto nedovedu pochopit, jak jsme jako…

    | 28.4.2010 0

  • O vítězné zprávě O smrti jen to dobré; jen se tak lehce se o ni otřít ramenem a před očima se nám serve, trefí nás kamenem. Rychle budeme vycouvávat do bezpečí,…

    | 25.4.2010 0

  • Mydlářova vlast (ad J. Žáček má vlast) Ta země, která plodí verbíře a nejštíhlejší černokrásky, tak často střílí z hmoždíře, kat Mydlář chodí na bělásky. Sotva opustí město bran, …

    | 20.4.2010 0

  • O spravedlivém rozhodnutí... Vypadal rozšafně i blahosklonně zároveň, když vynášel své verdikty. „Nejvyšší ocenění si plně zasluhuje,“ hřímal a hrozivě pozvedl obočí, „mistr…

    | 14.4.2010 0

  • Kmotřička death Kmotřička Death Na co čekáte vy? Jiná už nepřijde. Časem vyudí klobásy, pak sama v negližé objedná stůl, číšníka chytne za vlasy. …

    | 12.4.2010 0

  • Silvína „Nejsem žádná kurva, abych dala každýmu!“ odháněla vztekle rukou a ještě vzletnějšími slovy houf patnáctiletých drzounů, kteří jí na úzkém chodníku…

    | 7.4.2010 0

  • O návštěvě UFO

    | 5.3.2010 0

  • Ještě nenapsaný epitaf Po každém muži by měla zůstaň jabloň, jediná pláňka s letokruhy vyvřelého moře i zakázaná zahrada. Někdo tam zavřel bolest a zavolal: Další!

    | 4.3.2010 0

  • Cesta přes Alpy

    | 4.2.2010 0

  • Paličák Věděl jsem, že nebude chtít se mnou mluvit. Alespoň ne hned po návratu z hor. Téhož dne, sotvaže jsem přišel domů z práce, mi žena hodila pomačkané…

    | 19.1.2010 0


Přihlásit se Zaregistrovat se


Velikost písma: A A