Pod tímto titulkem jsem si v časopisu Víno a styl přečetl článek bývalého čteče zpráv na Nově Martina Severy.
Vzhledem k tomu, že jsem o pořadu Ano, šéfe, slyšel hodně vyprávět, ale neviděl jsem ho nikdy, budu citovat z článku, který mi přišel zajímavý.
„…Viděl jsem tři díly Ano, šéfe… Ze všeho vyčnívá samoúčelný způsob komunikace hlavního hrdiny se svými oběťmi… Pan Pohlreich je určitě špičkou v naší ponuré gastronomii…, ale ten pořad se ve smyslu osvěty české gastronomie prostě nepovedl. Pan Pohlreich tvrdí, že ve své restauraci vlastně ani nemusí být, protože na to má lidi… V jeho Imperialu (v Praze Na Poříčí, pozn. Vanilky) jsem byl dvakrát… Měl jsem stejný pocit, jako před dvaceti lety U Fleků. Číšníci měli v očích pocit nadřazenposti a kolem sebe šířili pocit výjimečnosti. „Jsi přece v restauraci televizní hvězdy, vole…“
















Jak to vidíte vy?
Co si o diskusi myslíte?
Komentáře k diskusi mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé.
Přihlásit se Zaregistrovat se