Vanilka

Slova krásný, dobrý, charakterní, příjemný a sexy mají jedno společné synonymum, a tím je SPORTOVNÍ. Dlouho jsem se domníval, že sport je jedna z variant aktivního trávení volného času, hned vedle cestování nebo amatérského divadla. Ale to jsem se ošklivě mýlil. Sport je kult. A nemám na mysli hned ten vrcholový, s nesmyslně vysokými platy, anaboliky a korupcí. Všichni jsme si postupně nechali vnutit myšlenku, že sport je fenomén dokonalý sám o sobě a za všech okolností.

Třeba sportovní oblečení. Pro mě jsou to jednoznačně tepláky. Možná kraťasy s pruhem. Plavky. Jenže celospolečenská posedlost sportem vede výrobce oděvů k tomu, že za sportovní prohlašují například sako. Dřív byla saka vycházková – dnes jsou sportovní. Vážně, zkuste to prohnat Googlem. Zoufale se snažím představit si, jaký sport se dá provozovat v saku. Skok do výšky to nebude, dostat nad laťku vlající šosy by znamenalo skočit o 20 cm víc než soupeř v trenkách. A při sprintu, jak jsem experimentálně ověřil, vytváří rozepjaté sako velmi nevýhodnou vzduchovou kapsu. Sportovní saka jsou čirý protimluv.

Sportovní oblečení se přitom neomezuje jen na svrchní vrstvy. Lze snad ještě pochopit, že existují sportovní podprsenky. Ale jaké opodstatnění mají „sportovní tanga“? Chápu, že jsou situace, kdy lze v tangách podat úctyhodný sportovní výkon, ovšem dělat proto z intimního oblečení dres mi přijde přece jen trochu úchylné. Dalším odvětvím, které otročí kultu Sportu, je kosmetický průmysl. Opět: chápu, že existují sportovní sprchové gely a šampony. Nicméně řada kosmetických firem nabízí např. celé řady deodorantů označované jako „sportovní vůně“. Existují dokonce parfémy (ano, parfémy, deci za víc než litr), které mají SPORT přímo v názvu! Kdo se jedinkrát převlékal v pánské šatně po turnaji v sálové kopané, pochopí, že sousloví „sportovní vůně“ už není protimluv. To je čirá pitomost. Jak proboha takový sportovní deodorant voní? Jako propocený nátělník? Jako čerstvě zuté jezdecké boty? Pokud kolem sebe chci šířit sportovní vůni, nemusím vyhazovat tisíce za kosmetiku – stačí mi v červenci vyjít schody do pátého patra! Pojďme dál. V životě každé ženy přijde chvíle, kdy zatouží po květině a rukopisné básni, chvíle, kdy zatouží po dítěti, a chvíle, kdy zatouží po „sportovním účesu“. Nechápu proč. Jak chce vypadat – jako Karl Malone? Jan Koller? Ruda Kraj po sedmém kole? Proč se proboha každému krátkému účesu říká „sportovní“? Pamatuje si tu někdo Jaromíra Járga, když hrál za Pittsburg? V poslední době se mi zdá, že se protrhly všechny hráze. Výrobci dokonale ztratili soudnost. IBM nabízí „sportovní notebook“. Jak si mám takovou věc představit? Je šlapací, je napájen stejnosměrným proudem a uživatel musí při práci roztáčet dynamo? Nebo má pětikilovou olověnou myš a slouží současně na posilování bicepsů? Na e-shopech je možné koupit sportovní kabelku (copak se přestaly vyrábět batohy a válce?), sportovní šperky (brož ve tvaru tenisáku?) a sportovní mobil. Jediné, co jsem na netu nenašel, byla sportovní rakev. Zatím. Když si někdy na sportovní totalitu kolem sebe hořce stěžuju u nás v hospodě (samozřejmě sportovní), kamarádi mě shovívavě plácají po rameni a radí mi: Ber to sportovně. Rád bych jim vyhověl, ale nevím úplně přesně, co se tím myslí. Mohl bych se ožrat jako dobytek, dělat bordel v metru cestou do Sazka arény a pak třeba někde rozmlátit vlak. Ale nejsem si úplně jistý, že by mě to nějak výrazně uklidnilo :-)

Z blogu Středník na portálu Novinky