Jinak se píše, když mi sedíš na klíně a kreslíš mi ty ležatý osmičky na čelo a prskáš smíchy a chvěješ se a piješ se mnou dobroty jako vítr mlhu na ranní zastávce.
Držím tě v pase jako bych nesl puget k hrobu neznámýho vojína kterej umřel žízní přímo na hlavni Flagship Pinot noir když psal dopis svý holce co jediná dokázala schovat pod sukni celý kukuřičný pole a měla pěsti až po ramena v hlíně už když svlíkla první klas z kůže boží tlamičkou. Držím tě v pase jako bych nesl puget k hrobu neznámýho vojína kterej umřel žízní přímo na hlavni tuzemáku když chtěl jen pár sráčů vyhnat z těla a všechny opice vyskákaly až na dýmku plantážníka Lůny a vším se opičili láskou ve vrtulkách kožichů, však plivali i popkorn i vláčný žužu zpátky všem dárcům ze stanice ZOO… Jinak se píše, když mi sedíš na klíně a kreslíš mi ty ležatý osmičky na čelo a prskáš smíchy a máš ráda, když neminu ty správný místa, který jsi nikdy neprodala. Držím tě v pase jako bych nesl puget slimáků vonících domovem s domy až za ušima s botama mazáků vytažených Malým Velkým mužem na čistírnu štěstí. Prskáš smíchy a máš ráda, když máme spolu pěknej film o sekvencích milování tý rychlý jízdy se zastávkou v prádelně letního kina, kudy cikády letí přímo do klína. Jsou superhvězdy nenapodobitelný kulisy na chrómu Cadillaca… Nejzáhadnější je ale stejně vrkání z promítačky Felliniho, ještě než si vyhrnul límec k poslednímu Interwiev… snílek nade všemi. A pak už snad jen klusající boty na Fårö čaroděje Bergmana v hodině vlků, třetí zrána. Tolik jsme si neřekli, kolik právě tam bylo vyřčeno… Držím tě v pase jako bych nesl puget k hrobu neznámýho vojína a peřina už to vzdala hrnutá už jen jako bágl pohřebištěm mýdla, když ještě vzrušeně loká navijáky bublinek kolem zápěstí, kolem chloupků z badyánu i mátu do očí jako prémii z metel jemnostánků nad vším, co jsme ještě neprožili. Držím tě v pase jako bych nesl puget k hrobu neznámýho vojína kterej umřel žízní přímo na hlavni sedací vany a svůj dopis ještě stačil poslat k jámě špuntu tý úzkosti z vypuštění nesprávnou cestou prostě nesprávný down egál i když procítěný i nemalou nadějí na první hlt z týhle noci. Jinak se píše, když mi sedíš na klíně a kreslíš mi ty ležatý osmičky na čelo a prskáš smíchy a chvěješ se a piješ se mnou dobroty v bezšeří atestace nový polohy oťapkaný plejádou náhmatek – spřežením bez koní jen s kočkou v hřívě, stočenou rychlostí neúměrných šlach té chvíle a všech historek… Prskáš smíchy a máš ráda, když máme spolu pěknej film, a sami jsme jen jeden film rukou v rukávě svatojánský noci, přesídlením na třenky křídel, který jsou už tak dávno spolu, že jen bosý přecechtění nás pustí blíž na rohožku orgasmu.
Jak to vidíte vy?
Co si o diskusi myslíte?
Komentáře k diskusi mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé.
Přihlásit se Zaregistrovat se