Vanilka

„Lomikare, Lomikare! Do roka a do dne se sejdeme před súdem božím! Hin sa hukáže, kdo z nás…“ pozval na popravišti Jan Kozina Lomikara, který ho za rebelii odsoudil k smrti, „na súd boží“.  Měl pravdu, za rok a den to s Lomikarem švihlo. Někde v nebi byl Kozina rehabilitován a Lomikar stanul před kárným božím soudem… Dnes by Lomikar (správně Laminger) Kozinu soudit nemohl, protože Kozinův advokát by podal stížnost pro podjatost.

Ledaže by to bylo jinak? Třeba tak, jako v případě soudce Pácala, který měl vést řízení proti soudci Kučerovi obviněného z ovlivňování trestního řízení v cause Čunek. Pácal nejdříve sám napsal předsedkyni Nejvyššího soudu, že jako přítel Kučery by mohl být podjatý (takže by neměl kárné řízení vést). Dal svoji podjatost k posouzení vyšší soudní instanci, která rozhodla, že podjatý není, kárné řízení proti svému kamarádovi tedy povede. Co to za soudce, který neví, je-li či není podjatý, a nechá o tom rozhodnout jiné? Co to za vyšší soudní instanci, jež ujistí soudce, který sám o sobě pochybuje, že si může věřit? Jak k takovému zjištění došla, jak vidí soudci do duše? A proč vůbec kárné řízení se soudcem trvá tři roky a finalizuje až pár týdnů před jeho odchodem do důchodu?

Neví-li místopředseda Nejvyššího soudu sám, jestli je či není podjatý, nechá o tom rozhodnout jiné, není divu, že jiný, řadový soudce nevěděl, že nemá prodávat důvěrné soudní materiály za úplatek. Příslušná instance rozhodla, že tak činil v nepříčetnosti. Strčila ho do blázince. Nu nešť, proč by se soudce nemohl zbláznit? Jeho nepříčetnost však jistě nenastala náhle až při příjímání úplatku před skrytou kamerou. Že si jeho podivného chování nevšimli kolegové soudci, advokáti a státní zástupci dřív? Jsou vůbec rozsudky jím vynesené platné? Neměl by pro jistotu každý soudce absolvovat před a po soudním jednání psychiatrické vyšetření?

Nedávno soudci oznámili, že případné snížení jejich platů o čtyři procenta ohrozí jejich nezávislost. Rozumím tomu, že nechtějí přijít o peníze. (Hle, jsou to taky jenom lidi!) Ale nemohu se dopočítat přímé úměry mezi platem a nezávislostí soudce. Znamená to snad, že při mírně nižším platu nebudou soudit podle zákonů? Nebo se dokonce stanou úplatnými? Je-li to tak, kam by se až měly vyšplhat platy státních a obecních úředníků, aby nebrali úplatky, lékařů, aby nemocné uzdravovali a nenechávali je zbytečně umřít, policistů, aby nekradli, učitelů, aby neučili, že 2×3 je 9… ?

Kolik měl dostat Lomikar, aby nechal Kozinu běžet?

Nechci se dotknout ctihodnosti soudců, stačí, když se jí dotýkají sami. Ale pokud bych snad měl být někdy souzen, chci rovnou před súd boží! Hin sa hukáže!