Vanilka

Přímo ve dnech nejzuřivější volební kampaně nabízíme čtenářům Vanilky pomůcku k rozhodnutí koho a zda vůbec volit. Podle nás letošní základní otázka zní – vědí stranické volební štáby vůbec něco o skutečných přáních, obavách a snech občanů této země?

Nemůžeme říci, že by naše země byla chudá na nejrůznější ústřední správní a řídící orgány. Při známém počtu obyvatel máme ministerstev a dalších vrcholných úřadů asi tolik, jako mnohem větší Velká Británie nebo Itálie. Pojďme se podívat – co například dělá Ministerstvo dopravy, když ještě potřebuje generální ředitelství Českých drah,  Správu železniční dopravní cesty, Ředitelství silnic a dálnic, akciovou společnost Letiště Praha (jiná letiště už stát nemá), Ředitelství vodních cest, Úřad pro civilní letectví, další službu pro vyšetřování leteckých nehod, když tu máme Státní fond dopravní infrastruktury, Řízení letového provozu, Drážní inspekci atd., atd.? Pojďme se podívat – jak asi je pilné Ministerstvo pro místní rozvoj, když je mu podřízena agentura Czechturism – pro podporu cestovního ruchu a Státní fond rozvoje bydlení ? Když má ještě organizaci PRIVUM pro revitalizaci vojenských újezdů? Pravda, je tu ještě vážná agenda pohřebnictví, ale tu by jistě zvládl každý resort, zejména na kultuře by byla ozdobou. K tomu si můžeme připočítat nejrůznější nutné, ale kdovíproč  právě v Praze sídlící orgány. Ví se totiž, že kdekoli jinde by měly jen polovinu osazenstva a stejně by svou práci zvládly.

Takže: v hlavním městě máme Báňský úřad, Českou plemenářskou inspekci, Českou obchodní inspekci, Českou školní inspekci, Státní energetickou inspekci, Správu státních hmotných rezerv a dále a dále. Pro správnost musíme dodat, že některé podobné instituce se už přesídlily do krajských i jiných měst, ale v zemi, která je protkána  informačními dálnicemi a dá se autem projet za půl dne, je decentralizace stále slabá. Co by mohlo být? Vláda tak o deseti ministerstvech, jiné, zejména inspekční orgány sloučeny, opravdu vážně postavená  otázka – kdo skutečně tyto úřady potřebuje? Tím nechceme komplikovat pravděpodobně složité jednání o koaliční vládě. Ministrů může být třeba pětadvacet a každý bude mít podle ústavy stejně platný hlas.

Ale potřebuje každý ministr velkou budovu se stovkami podřízených? A vědí politici, co všech ti podřízení vytvoří, nařídí, zkomplikují, pozastaví, rozhodnou a zamítnou jen proto, aby vydrželi tam, kde jsou?