Vanilka

Třídění odpadu je téma na století. Lídři této bohulibé činnosti rok od roku získávají stále víc preferencí oproti klasickým popelářům (moderně kontejneristům). Za dovoz tříděného odpadu se totiž neplatí, za odvoz netříděného se platí. (Hle, předvolební téma pro populistické strany: Když nás zvolíte, hejtmanství vám vrátí poplatky za odvoz domovního odpadu!)

Vedle plastových „bunkrů“ na třídu sklo se už objevují i nádoby zvlášť na podtřídu sklo bílé a zvlášť na podtřídu sklo barevné. To je super, i když jde už o maxitřídění, kterého se dopustí až uvědomělí nadlidé v příštím tisíciletí. Našinec současník si spíš řekne, že kdo na starém skle vydělá, ať si je také podle barev roztřídí podle barev. Anarchista ještě přihodí skleněný nočník i s obsahem, protože ho naštve požadavek sběratele, aby odhozené sklo bylo zbaveno všeho neskleněného. Poslední novinkou jsou nádoby na odhazování organického odpadu (chápu jako zbytků potravin) vhodného ke kompostování. Jejich naplňování vidím složitější než naplňování usnesení stranických sjezdů. Na vesnici se sní všechno.

Co sníst nejde, skončí na kompostu vlastní zahrádky. Ve městech se sice potravinami plýtvá víc, proto se také bezdomovci stravují víc na sídlištích, než na venkově, ale než městský člověk v bytě naplní nádobu na organický odpad, pustí se mu do ní mouchy a červi. S každou slupkou od salámu a s každou rybí kostí nikdo ke kontejneru nepoběží. Abych byl správně pochopen! Nekritizuji třídění odpadu, jsem jeho nadšeným zastáncem a realizátorem. Chválím propagátory třídění i za to, že jsou vždy o pár kroků před těmi, kdo by třídit měli. Dokonce jsem si na našem sídlišti roztřídil i jeho obyvatele na třídy třídič a netřídič. Třídu netřídič ještě dělím na podtřídu lenoch a podtřídu blbec. Lenoch je například občan, který z domu vynáši v jedné ruce pytlík z kuchyňskými odpadky a ve druhé pečlivě převázaný balík starých novin. Obojí nakonec vhodí na kontejneru na směsný odpad, byť nádoba na papír je hned vedle.

Blbec  tajně za tmy vynese ke kontejneru starou lednici či televizor, byť každý neblbec ví, že prodejci dnes nabízejí odvoz starého spotřebiče zdarma. Uvažuji ještě o podtřídě vyhnívači. Ti počítají se samočisticí silou přírody a odloží ke kontejnerům staré sedací soupravy, které se po podzimních lijácích a zimních mrazech rozpadnou na kusy, takže je nakonec nějaký pořádkumilovný důchodce (například já) postupně nahází do kontejnerů. Po společnostech beztřídní a třídní se těším na společnost třídící. Budu na ni mávat andělskými křídly  z nebeského obláčku (pokud ovšem nebudu vytříděn do kontejneru na hříšníky).