Od hluchnutí k blbnutí
K. H. Březovský | 2.6.2010 11
Všimli jste si, jak přibývá lidí chodících a jezdících se sluchátky, z nichž se na metry daleko ozývá hudba, dunění, pískání, řvaní? Co to asi musí dělat v lebce, na níž jsou sluchátka nalepena?
Nejdříve jsem na to šel filozoficky: Co bylo dřív? Vejce nebo slepice! Jsou někteří lidé napřed hluší a potom blbí, nebo napřed blbí a potom hluší? Do toho schématu jsem se nevešel, protože se sluchátky na uších chodí v Dejvicích i vysokoškoláci, kteří určitě nejsou ani blbí, ani hluší. To však nevylučuje, že se sluchátky, z nichž je slyšet hudbu v celém voze metra, nechodí dnešní blbí a budoucí hluší, nynější hluší a budoucí blbí.
Je-li ovšem pravda, že hluk poškozuje sluch a vzápětí i mozek, připravuje se k nástupu silná generace hluchých a blbých lidí se základním, středním i vysokoškolským vzděláním. Z hlediska národohospodářského to může být přínosem. Zlevní se například stavby silnic a dálnic, protože nebude třeba budovat protihlukové zábrany. Z hlediska společenského se uklidní mezilidské vztahy. I blbí se přestanou hádat, protože se stejně neuslyší. Politici se odrazí ode dna, protože neuslyší hlasy lidu a lid neuslyší jejich sliby. Až budou všichni hluší a blbí, bude klid a mír.


























Jak to vidíte vy?
Co si o diskusi myslíte?
Komentáře k diskusi mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé.
Přihlásit se Zaregistrovat se