Vanilka

Coins and plant, isolated on white backgroundNad čerstvými výsledky voleb zkoušíme zásadní úvahu – dá se  pro  c e l o u  republiku počítat spíše s plusy nebo mínusy?

Mít pevnou měnu je v zásadě dobré a my pevnou měnu rozhodně máme. Je ale současná stabilita české koruny udržitelná? Výhled středopravé vlády pro příští čtyři roky je v tomto ohledu dobrou, možná tou nejlepší zprávou. Mohou-li zahraniční investoři předpokládat, že Česká republika sníží tempo svého zadlužování a nepoškodí nijak zásadně podnikatelské prostředí v zemi, budou se i nadále dívat na českou ekonomiku s důvěrou a budou sem nepochybně umísťovat další investice.

Zahraniční investice přicházejí v zahraničních měnách, za kterou je ovšem nutno kupovat českou korunu. Poptávka po naší měně tak roste, investoři se nebojí českou korunu držet a to pro stabilitu kurzu zcela postačuje. Kdyby investoři ze země odcházeli, kupovali by si za své koruny cizí měnu a nastal by vývoj opačný. Jinými slovy – bude-li reformní politika nové vlády pro mnohé z nás bolestivá, bude na druhé straně zdrojem síly naší měny. Její oslabení bychom pocítili v cenách všeho dováženého zboží, ve vyšší inflaci a tedy v poklesu reálných mezd.

Velmi zajímavé je, jak se pohyb kurzu projevuje v úvěrech: Představte si, že si půjčíte v bance milion korun. Na 10 let s úrokem 5%, aby se to dobře počítalo. Vezmete je a koupíte si za ně eura. Při dnešním kurzu 25 Kč/EUR dostanete rovných 40.000,- EUR. Půjčku musíte splatit v korunách a je to 105.000 korun ročně. Jestliže koruna oslabí a bude na úrovni 30Kč/EUR, budete ročně splácet 3.500 EUR, za 10 let tedy splatíte 35.000 EUR a 5.000 EUR Vám zbude. Při kurzu 30 Kč/EUR jste na celé transakci vydělali za 10 let 150.000 Kč. Nehnuli jste ani prstem, jsou zaplacené úroky i jistina a navíc je to výnos nezdaněný. Problém nastane samozřejmě v opačném případě, tedy pokud koruna za tu dobu posílí. Bude-li kurz 20 Kč/EUR, budete muset každý rok zaplatit 5.250 EUR, za 10 let 52.500 EUR, takže někde budete muset vydělat 12.500,- abyste svůj dluh mohli splatit.

Jinými slovy – kdo si půjčí v korunách, vydělá na devalvaci a prodělá na posílení a naopak. Funguje to jako automat. Není-li ekonomika dostatečně výkonná, její měna oslabuje a tím se stát zbavuje určité části dluhů. Pokud by tento ventil neexistoval – tedy například v podmínkách společné měny – muselo by se řešení hledat jinde. Stát by se svých dluhů nezbavil, musel by na jejich splácení opatřit dodatečné zdroje, tedy zvýšit daně nebo snížit výdaje. Jak lze vidět na mnoha aktuálních příkladech, je to svízelnější než prožít určité oslabení domácí měny. Ta sice zdraží dovozy, ale zvýhodní vývozy a nedotkne se celkové výkonnosti ekonomiky tak bolestně, jako rostoucí daně.