Vanilka

Když jsem dnes šel do kanceláře, abych bílému papíru přidal na hodnotě svými nápady a myšlenkami, předběhly mne dvě přibližně stejně mladé ženy. Jedna tlačila sportovní kočárek směrem k mateřské škole a táhla za sebou školáka s brašnou na zádech, druhá za sebou táhla elegantní kufřík v rozměru palubního zavazadla.

Té první, oblečené zřejmě ve spěchu a nenamalované jsem se nemusel ptát, kam že to po ránu cestuje. Bylo to jasné! Ta druhá v botách na jehlách s kosmetickou dekorací přetvářející přírodu mi na otázku „Kudy, kam?“ odsekla, že na letiště, na služební cestu, a víc si nechtěla povídat, neboť na první pohled poznala, že jsem ve věkové kategorii Vanilka. Leč, obě mě přivedly k zamyšlení o způsobu přidávání hodnot. Slečna, která už v této chvíli možná zdobí firemní stánek někde na veletrhu, přidává hodnotu výrobkům firmy, u níž je zaměstnána, svým půvabem, šarmem, brilantní angličtinou a presíčkem z presovaru.

Je to za to slušně a jistě po zásluze zaplacená, protože bez ní by se možná lecčehos prodalo míň a státní kasa by přišla o nějaké to DPH. Slečna dělá svoji práci určitě dobře, protože ji umí a má na to všechny předpoklady. Za peníze firmy a jejích zákazníků v určené pracovní době Nic proti tomu, je to normální, je to v pořádku. Spěchající mladá maminka rovněž přidává hodnotu, ale svým vlastním (s prominutím za ten výraz) výrobkům. Dětem! Od početí celým vlastním tělem včetně vápníku z vlastních kostí. Od porodu mlékem z vlastních prsou, čtyřiadvacetihodinovou „pracovní dobou“ s často bezesnými nocemi, běháním po doktorech, praním, žehlením, vařením, vychováváním, později zlobením se, doučováním a dalšími rodičovskými aktivitami – nejméně do chvíle, kdy dítě doroste a postaví se na vlastní nohy s vysvědčením z ušáku nebo s vysokoškolským diplomem. To všechno dělá nejen zadarmo, ale ještě za svoje peníze, přesněji za peníze, které ušetří sama na sobě. I to je normální, i to je v pořádku! Jen mě tak napadlo, že na konci toho nejméně dvacetiletého přidávání hodnoty člověku by měla být také nějaká DPH. Vždyť ona maminka dodá společnosti tvůrce dalších hodnot. Navrhuji, aby jí tuto DPH zaplatil finanční úřad, který její zásluhou získal dalšího daňového poplatníka, a to buď jednorázově, nebo ve splátkách jako provizi z každé daně zaplacené jejími potomky. Ostatně, zkuste si spočítat, na kolik peněz přijde matku přidávání hodnoty dítěti až do promoce? Přidejte k tomu i mzdu odpovídající mzdám chův, kuchařek a hospodyněk pracujících na tři směny po osmi hodinách denně. To žádná podpora v mateřství a daňové úlevy nepokryjí. Vím, že žádný parlament, žádná vláda a už vůbec ne žádný ministr financí na DAŇ Z HODNOTY PŘIDANÉ ČLOVĚKU neskočí. Ale je dobré se nad tím aspoň v nadsázce zamyslet.