Vanilka

Když vidím reklamu na vitamínové přípravky a potravní doplňky se zázračným účinkem, vzpomenu na svého bývalého třídního profesora. Ve svých skoro sedmdesáti vypadal skvěle, byl kultivovaný a výřečný, svým šarmem a znalostmi dokázal upoutat ženy o desítky let mladší, což také s úspěchem dělal. Každý rok si tajně z důchodu ušetřil na dovolenou s mladicí u moře.

Na setkání mnoho let po maturitě jsem se s ním po požití pár skleniček konečně sblížil tak, že jsem si mohl dovolit otázku: „Pane profesore, co těch deset dní u moře s holkama děláte?“ ! „Všechno!“ odpověděl hrdě. „Zásobím se viagrou. To bys nevěřil, co to s tebou udělá. Ale doma, chlapče, s manželkou viagra nezabere a nezabere.“ Umřel na srdeční selhání, poslední dva roky už totiž užívání viagry s lékařem nekonzultoval. V podstatě spáchal sebevraždu z nedbalosti tím nejméně nepříjemným způsobem. Jsou však i jiné prostředky vedoucí ke zkrácení života, za něž (zejména senioři) zaplatí ročně tisíce ve víře, že jim zkvalitňují a prodlužují život. Kdyby každý senior za ně dal jen tisícovku, ročně to jen v Česku dělá 2,5 miliardy. Ministr Janota by o tuto částku mohl snížit důchody a deficit státního rozpočtu. Ušetřil by však jen krátkodobě, protože důchodci by (možná) přestali ony prostředky kupovat a užívali by si důchodů o nějaký ten rok déle. O čem je řeč? O umělých vitamínech, které vždy nemusejí mít pozitivní dopad na zdraví, naopak je mohou vážně poškodit. K tomuto výsledku došel mezinárodní vědecký tým, jehož závěry publikoval odborný časopis American Medical Association.

Jen několik příkladů: Užívání umělého céčka zvýšilo riziko úmrtí o čtyři procenta, beta karotenu o sedm procent, vitamínu A o šestnáct procent. Déčko zvyšovalo riziko trombózy. Journal of the National Cancer Institute publikoval výsledek pokusu na 300 tisících mužů užívajících víc než sedm dávek multivitamínů týdně.  Jednoznačně u nich vzrostlo riziko úmrtí na rakovinu prostaty. Lidé podléhající reklamě utrácejí spoustu peněz za vitamínové přípravky, aniž by znali objektivní stav svého organismu, aniž by věděli, kterého vitamínu se jim aktuálně nedostává. Neuvědomují si, že si tak možná předplácejí sebevraždu. Sebevražednou bombou mohou být multivitaminy, jejichž prostřednictvím lidé do sebe dostávají i to, čeho mají dost – nebo co jim přebývá.  Zdůrazňuji slovo mohou. Protože když si na krabičce přečtete, co všechno jedna tabletka obsahuje, divíte se, jak se to do ní vejde. Protože jsou i pochybnosti, zda stárnoucí organismus umí umělé vitamíny využít. Netvrdím, že nemohou nastat situace, kdy je třeba krátkodobě některé umělé vitamíny užívat na doporučení lékaře. I když! Pořídil jsem si loni k vánocům prostředek, podle mé lékárnice jediný účinný pro omlazení organismu. V příbalovém letáku jsem si přečetl, že po využívání dávky mám další pokračování konzultovat s lékařem. „Jak to mám vědět?“ řekl mi můj praktik.“Radši jezte ovoce a zeleninu, maso červené i bílé, pijte hodně vody, hýbejte se, nekuřte a neožírejte se… budete zdravý a ještě ušetříte!“ Když vidím reklamu na vitamínové přípravky a potravní doplňky se zázračným účinkem, napadne mě, že kdyby byla pravdivá, byli by všichni bohatí lidé, kteří v lékárně nemusejí šetřit, zdraví, krásní a mladě vyhlížející  nejméně  do sta let, v lepším případě by mohli být nesmrtelnými .To nejsou!