Královna
J. Dolejšová | 16.2.2010 11
…a snad to ani nebyla královna Ta žena Co stála u okna a dívala se ven A možná to ani nebyl zámek ten dům s oprýskanou omítkou A žena se dívala na mihotavá světýlka lamp Krajový závoj za oknem utkaný z mlhy se choulil do tiché náruče noci jen perlový déšť plaše ťukal na okenní římsu Ta žena se dívala z okna ven jen tenoučká vráska jí přibyla na čele A třeba to ani nebyla vráska jen dotyk motýlích křídel jen zlatavý pel Ta žena s laskavým srdcem má v očích střípky dětství a v duši lásku umí snít A krásně se usmívá V něžných dlaních drží kytičku sněženek A snad to ani nejsou sněženky Ale drahocenný šperk Až ji potkáte Tu ženu Dívejte se pozorně, ať ji poznáte… Možná to ani není královna Ta žena Co se dívá z okna ven a třeba JE KRÁLOVNOU…






















Jak to vidíte vy?
Co si o diskusi myslíte?
Komentáře k diskusi mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé.
Přihlásit se Zaregistrovat se