Vanilka

Děda Porada – MUDr. Radkin Honzák, je připraven odpovídat na vaše otázky!

Dotaz: Manželka si stěžuje, že v noci strašně chrápu, že ji to ruší, ale navíc mi tvrdí, že by to mohlo být nebezpečné. Je chrápání skutečně tak nebezpečné?

Odpověď: Pokud s Vámi spí v místnosti čmeláci, mohl by je zvuk v intenzitě 80 decibelů (a ten jsou chrápající osoby schopné vyluzovat) dokonce zabít. Pokud s Vámi sdílí ložnici pouze manželka, mohla by naopak ona zabít Vás, ale k tomu dochází velmi zřídka; naposled bylo podezření na takové jednání popsáno v obecní kronice města Midsomeru. Bylo to v době, kdy tam ještě nepůsobil inspektor Barnaby a případ byl tehdy uzavřen jako sebevražda paličkou na maso provedená velmi nešikovným člověkem (podle způsobu zasazení ran).

Nicméně chrápání (vznešeně: ronchopatie) bývá často příznakem skutečně závažného stavu, a to syndromu spánkové apnoe (SAS-sleep apnea syndrome). Při něm se kromě chrápání objevují různě dlouhé pauzy v dýchání většinou způsobené přechodnou neprůchodností dýchacích cest. Za ohrožující se považuje stav, kdy pauza trvá deset vteřin a déle a objevuje se více než desetkrát za hodinu. V tu dobu se mozek doslova dusí a ohrožena jsou i další významná řídící centra. Kromě uvedených příznaků je spánek neklidný (jeden z prvních popisů konstatoval, že lůžko pacienta po ránu looks like battlefield), především však neosvěžující, takže následkem je ospalost ve dne, nesoustředěnost, nevýkonnost, předrážděnost a tendence upadat do denního spánku, zejména po poledni, kdy jsou i za fyziologického stavu všechny funkce organismu poněkud obleněny. Zvláště nebezpečný je tento stav pro řidiče, u nichž se vyskytují mnohem více než u zdravých lidí mikrospánky, jež mohou být za volantem osudné! Před dvaceti roky, kdy začala být rizika chrápání pečlivěji zkoumána, se léčba orientovala na svírání tužky mezi zuby deset minut před spaním (k posílení svalů v sousedství dýchacích cest) a pomstychtivé partnerky všívaly svým horším polovicím na záda kabátků od pyžam tenisáky, aby jim zabránily ve spaní na zádech. Mužům nezbývalo než v noci svými chrápajícími partnerkami cloumat.

Dnes věda pokročila a místo domáckých surovostí nabízí řešení především ve spánkových laboratořích ORL pracovišť, v komplikovanějších případech pak ve specializovaných polysomnografických spánkových centrech většinou při neurologických pracovištích. Chrápaní a zástavy dechu ve spánku si rozhodně zaslouží lékařskou péči, protože kromě již uvedených rizik sebou nese řadu dalších, od zvyšování krevního tlaku, přes náchylnost k infarktům a cévním mozkovým příhodám, až po předčasné zblbnutí. Noc strávená ve spánkové laboratoři sice není nocí plnou vášně až do kuropění, ale na rozdíl od nocí strávených na pochybnějších místech než je nemocnice, může do dalších rán přinést osvěžení a pohodu.