Tolika nocím jsem už dal kouřový znamení
o anatomii vína o náplavkách kostí o mastabě na jazyku o přistýlce srdce o kůrovci slz o cestách řetězení svornejch zlatokopů Skorolásky… Tolik žen to uvidělo!!! A vyhrnulo sukně až nad svícen masa až nad tančírnu uchystanejch krabů ve smokingu kleští… Líh pršel i z kanystrů co jsi na mě tenkrát zvrhla už při první kalbě a nebylo už kde stát jak moc mravenci tahali kůží plátýnka zkřehlý opilostí do vývěvy každýho póru… Kouřový znamení. Neměření. Olůvka v bradavkách. Vánočka v šíji. Šeření nehtů. Louky v parolodi. Vůně v okenicích spánků. Sráči beze křídel. Tolik žen to uvidělo! Jak svatý chrlení z podloubí Neměsíce jak odpojenej vlak z cínu Bezslunce, tiráž beze jmen. I tam jsme byli. Tolika nocím jsem už dal kouřový znamení! Noc jsem pak přikryl dnem a sepnul ruce beze rtů v tý rezervaci strojů a stejně sám už ve vrátnici. Pokoj se zakymácel jako archa. Můry čůrají do oken. Šramotí jak polétaví psi, štěkají pyl z posledního mazlení v čele Golema. Tolika nocím jsem už dal kouřový znamení a tobě se nechtělo odejít z mechu lahví, a koutkem ani ode mě, i když jsem tě už svlékl celou a tolik žen to uvidělo skrze ptáka Velikýho Bratra na pomačkaným bezvětří.
Jak to vidíte vy?
Co si o diskusi myslíte?
Komentáře k diskusi mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé.
Přihlásit se Zaregistrovat se