Vanilka

Rok 1984. Modrá je dobrá… Pokud je. K legendám československého školství patří… modré trenýrky, předepsaná součást dívčího cvičebního úboru. Vybavit jimi školačku však nebylo vždycky jednoduché, jak se o tom tehdy  na konci prázdnin přesvědčili zpravodajové Mladé fronty.

„Děti počítají poslední dny prázdnin. Jediní, kdo tak činí s nadšením, jsou prvňáčci. A nadšení rodičů, kteří mají takového prvňáka pro důležitý ´krok do života´vybavit? Po jeho stopách se vydali naši zpravodajové.

V pražském Dětském domě jsme hned u pokladny četli cedulku: Cvičky  a polokecky nemáme. Neměli tu trička ani modré trenýrky. V Kotvě by trenýrky koupili jen kluci, v Bílé labuti už ani oni. V Plzni starosti s tričky a trenýrkami nebyly, ale zboží šlo rychle na odbyt. Školní potřeby byly v Českých Budějovicích k dostání bez problémů. Horší situace je s oblečením. Nákup pod jednou střechou v Prioru je pouze symbolický, protože na bavlněná trička, modré trenýrky a tenisky se tu zákazníci mohou jenom ptát. Ve Dvoře Králové neseženete obyčejné plnicí péro Žák, kulaté nůžky a chránítka na tužky. Modré trenýrky pro děvčata měli naposledy v červnu. Stále častějšímu volání po zvyšování role tělesné výchovy na školách právě tyto zmíněné elementární nedostatky nastavují zrcadlo poněkud paradoxní.“ Tak odvážně tepal mládežnický deník nešvary socialistického obchodu.