Vanilka

Joža Úprka: Vlčnovská jízda králů< S přibývajícími hodinami zase kupovitě šedivo. Kolik dní už leje? Vlčnovští jsou určitě  i letos nervózní. ´Na krála´ by nemělo pršet. Víte, co udělá liják se stovkami růží z krepáku na králově koni?

Určitě volali brněnským meteorologům. Prý se to má trhat, rozhlašují všude po dědině! Ale už jejich dávní moravští předkové se na všelijaké předpovědi počasí dívali svrchu: „Když večer kohút zakokrhá, buď sa změní počasí, alebo ostane tak…“

Jízda králů v bichlích a letopisech

Lidový obyčej Jízda králů spadá do období církevních svatodušních svátků. Ty začínají padesát dní po Velikonocích a pohybují se tedy mezi 10. květnem a 13. červnem. Tyto svátky  (Seslání Ducha svatého) oslavují události z doby po smrti Ježíše Krista a po jeho zmrtvýchvstání. Čtyřicet dní po velikonočním Božím hodu vstoupil Kristus na nebesa. Jeho žáci-apoštolové se prý tehdy sešli na oslavu židovských letnic. Vtom se domem prohnal silný vichr. Nato apoštolové vyšli do ulic plných lidí a začali kolemjdoucím vyprávět o Ježíši Kristovi. A jako zázrakem prý náhle uměli mluvit všemi cizími jazyky, takže ke každému pocestnému mohli promlouvat jeho vlastní řečí… Zatímco tyto svátky církev o svatodušní neděli slaví velkou pompézní mší, lidi odjakživa slavili trochu jinak… A protože moc církve byla nepředstavitelná, na mši se muselo, ale na ulici po mši už se slavilo úplně jinak. V mnoha zemích Evropy i jízdami na koních. Lidé, zcela v návaznosti na přírodu odedávna v té době slavili příchod léta – letnice. Už ve starých kronikách se najde údaj, že kníže Břetislav II. v roce 1092 vyháněl prý ze země čarodějníky, hadače a věštce pohanské, kteří o letnicích přinášeli dárky ke studánkám a obětovali zlým duchům. O letnicích také píše kazatel Chelčický, který odsuzuje své vrstevníky, že se na letnice „pyšně vystrojujú“, mívají hodokvasy a pak vesele zpívají a tancují. Pořádají prý „hody v domích… aby břicha naplnili, pitím vonných aby jse naléli a potom k zvuku píšťal a húslí aby se radovali, skáčíce v tancích a jiných oplzlostech rozpuštění jsúce jako pohané…“

I v Sedlcké pranostice z roku 1710 se praví: „Když pak přijdou letnice,/ tehdáž nechoť k nám do světnice,/ neb ten čas okolo sv.Víta/každý užívá veselého líta./ Tuť tance mívají/ a pacholci s dívkami se zabejvají/ v ty dny náboženství z zadu má/ mnohým bývá milejší frej nebo hra…// Církev bojovala proti pohanským „přežitkům“ kde mohla. Z roku 1595 se zachoval zápis, že „králov stavěti a tance vyvázeti zakázáno bude…“ Ale všechny zákazy byly málo platné. Způsob, jak oslavit letnice po svém, se vždycky našel. Jedním z důkazů je právě Jízda králů… Dohadů o jejím vzniku je mnoho. Některé věcné, jiné silně romantické. Ta pověst, která je rozšířená mezi lidmi ve Vlčnově, patří mezi ty druhé: Roku 1459 zvítězil poblíž Uherského Brodu syn Jiřího z Poděbrad nad šestitisícovým vojskem Matyáše Korvína. Matyáš prchal před pronásledovateli prý v ženském přestrojení a z Brodu se podzemní chodbou dostal prý až do tehdejších Uher (Skalice)… Podobné jízdy se konaly ale v celé Evropě. V Čechách zanikaly tyto tradice pod tlakem církve koncem 18. století. Na Písecku se jela Jízda králů ještě roku 1847. Tradice velkého svátku s jízdou krále na koních se uchovala dodnes v Hluku, Skoronicích, ale jen ve Vlčnově je pravidelně každý rok a jejím konáním žije vesnice už půl roku dopředu. Proč právě Vlčnov? Určitě není zanedbatelný vliv obdivu ke slavnému obrazu moravského malíře Joži Úprky Vlčnovská jízda králů. „Majstr Úprka“  o tom kdysi řekl: „Už v roce 1889 sem obešel okolí, gde všady jezdili králové, a protože sa ně najvěc lúbili vlčnovští, chtěl sem si tam udělat několi študií.“ Vyhlédl si vhodnou stodolu, plátno rozprostřel „od hambálků až po udusanou zem“ a až do roku 1897 tu pracoval na svém velikém životním díle. Praha tehdy prý Úprkův monumentální obraz ignorovala, nelíbila se jí ´sprostá´ slovácká červeň. Až po tom, když Prahu navštívil světoznámý francouzský sochař Augustin Rodin, užasl nad Úprkovým obrazem a následně obraz vystavili v Paříži, názor na sprostotu červeně a kvalitu obrazu se rapidně změnil… (Pokračování zítra)

Dnes ve Vlčnově: Jarmark, vystoupení mnoha souborů (obzvláště rád bych shlédl skupinu Vlčnovské búdové umělkyně :-))  a večer předání vlády králů: Loňský Adam Pešl předá vládu Romanu Hrubošovi.