Vanilka

Pro všechny, kteří ještě neztratili hlavu.


Jak jsem pohořel na vrbové píšťalce

V rubrikách: Volný čas Příběhy

Ondra | 27.3.2010 11

Svou manuální zručnost a vztah  ke kutilství jsem zdědil po tátovi. Jsme jako Pat a Mat-on je Mat, je štíhlejší, ale se šikovností jsme na tom podobně.

pistalkapistalka Konečně JARO, konečně pátek a s rodinkou poprvé vyrážíme na chajdu do jižních Čech. Je malá, nijak vzhledná, ale nevyměnili bychom jí za vilu někde na pláži. Není sice ještě žádné vedro, ale jsme staří trapeři. Přes den chvilku na ryby, navečer ohýnek, buřtíky a pletení pomlázek. Tuhle radost si moje žena nikdy nenechá ujít a uznávám, že plete opravdu krásné a těmi z obchodů pohrdá. Zatímco já jsem se cpal opečenými buřty, na které jsem se těšil už od Vánoc, máma upletla 2 krásné hodovačky.

Pak mě malý Mates poprosil: „Táto, udělej mi píšťalku z proutku.“ Proč ne? Takový chromajzl na ruce snad zase nejsem. Postup jsem si z dětsví  jakž takž pamatoval, ale i když jsem otloukal, až mi oči lezly z důlků, kůru jsem z proutku prostě nestáhnul a když,tak mi praskla. Po šestém pokusu jsem to vzdal a píšťalka se nekonala. Asi jsem něco dělal špatně. Pokud si někdo vzpomenete, jak na to, budu opravdu moc rád!

HEZKÉ VELIKONOCE  přeje Ondra

facebook twitter e-mail

Jak to vidíte vy?

  • Buďte první, kdo vloží komentář.

Co si o diskusi myslíte?

Komentáře k diskusi mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se Zaregistrovat se

Další články od autora


Přihlásit se Zaregistrovat se


Velikost písma: A A