Vanilka

Pro všechny, kteří ještě neztratili hlavu.

Hlavně, aby rohlíčky byly obzvláště dobře vypečené

V rubrikách: Živá historie

J. Krůta | 1.5.2010 11

Prvomájový průvodJe prvomájové šedivé ráno. Tak vstávat, vstávat, na náměstí už troubějí. Rychle dodělat mávátka, alegorické vozy už startují a vzhůru do prvomájového průvodu. Vzpomíná si někdo z vás na hesla, která jsme jako děti v průvodu provolávaly?

To bylo asi v době, kdy za Chruščova frčela kukuřice, nesly jsme nějaké kukuřičné klasy z krepového papíru a už nevím, s čím jsme rýmovali, že „kukuřice bude více“. Na druhou stranu si dobře pamatuji to vyšetřování, když na chodník přes noc někdo napsal, že na náměstí chcípá hvězda pěticípá..:-) Tak ještě uvázat pionýrské šátky- a vyrazit. Pionýři, pionýři, malované děti, nasedají do lodiček jako šipky letí,letí, letí, letí…

Anebo: Zní zpěv a smích náš po kraji, zní v každý směr i kout, tam, kde se kosy blýskají a kde zříš ocel kout :-) Bože, to byl cirkus. Ale ten pocit, když nám táta koupil po průvodu párek! Tu chuť dodnes cítím na jazyku! Ale i tu pachuť. Tu pachuť bezduché povinnosti. Tu pachuť ohlupování. Tu pachuťz  povědomí, že jsem součástí ohlupovaného náměstí. A ta záhada pro vzorného žáka čtvrťáka, proč na tom náměstí všichni stojí a dělají že poslouchají, ale přitom jejich těla ty poslušné hlavy neposlouchají a nenápadnými krůčky se vytrácejí směrem ke stánkům, aby jim nevyprodali párky. A ten hlas od mikrofonu, který velitelsky volá, aby ještě  párky neprodávali, se strachem, že by pak všichni na náměstí měli mikrofon párku u pusy a chtěli tomu „masovčíkovi“ do toho taky kecat. Víte vlastně, že ti, kteří měli „práci s masami“ jako zaměstnání, se jmenovali porusku „masovčíci“?  Masovčíků plno a na maso fronty… Teď se mi tyhle šílenosti vynořují jedna za druhou. Měl jsem ještě spát. Měl jsem si dát zdát o krásných čarodějkách, které nenastartovaly košťata a přišly ke mně domů. A místo toho mi drnčí okenní skla v hlavě a pochoduje v ní břeskná dechovka vzpomínek. Ta, která ještě včera šouravým krokem kráčela od kostelíka ke hřbitovu se starým Heřmánkem na ostrov, odkud se nikdo nevrátil… Mně darovalo děvčátko, prstýnek zlacený…

Je prvomájové šedivé ráno. Jabloň za okny včera připravená do růžova je celá zaražená. Vykročím pro křupavé rohlíčky. Levou nebo pravou? Hlavně, aby rohlíčky byly obzvláště dobře vypečené… 

facebook twitter e-mail

Jak to vidíte vy?

  • Buďte první, kdo vloží komentář.

Co si o diskusi myslíte?

Komentáře k diskusi mohou vkládat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se Zaregistrovat se

Rubriky

Reflexe Orientace Osobnosti Příběhy Živá historie Styl Volný čas Výlety Literární dokořán

Další články od autora

  • Velehrad a pouť Znám Velehrad z televizních přenosů. Chtěl jsem si ho zažít. Skrze álej stánků se vším, co na pouti bývá, jsme se protlačili do chrámu. Cesta…

    | 5.7.2010 0

  • Sen starýho mlsnýho psa Sen starýho mlsnýho psa, jak honí mladý kočky, jak zaplétá buřty z těch koček do vánočky, jak rozinky z života sbírá, jak stává se největším ze…

    | 4.7.2010 0

  • Prostějov v pravé poledne

    | 3.7.2010 0

  • Bylo-debilo aneb Vojna nebyla kojná

    | 27.6.2010 0

  • "Mějse" křtila Naše kamarádka Iveta Kollertová "Mějsehezky" vybojovala další vítězství. V prodejně Luxor na Václavském náměstí pokřtila svou první knížku Svlečená…

    | 24.6.2010 0

Přihlásit se Zaregistrovat se


Velikost písma: A A